Bleskáè (naše interview)

   V závěru roku 1998 se nám podařilo získat rozhovor s moderátorem Kolotoče panem Honzou Musilem. Při té příležitosti jsme si také mohli důkladně prohlédnout budovu TV NOVA ve Vladislavově ulici.

1. Kde jste se narodil a kolik je vám let?

Narodil jsem se v Brně mamince a tatínkovi a příští rok mi bude 32 let.

2. Čím jste chtěl být jako malý?

Nejprve indiánem, ale to mě za chvíli přestalo bavit. Pak jsem chtěl být námořníkem. Postupem času to bylo různé. Nejdříve řidičem, kominíkem, nakonec hercem, ale tím jsem se  nikdy nestal.

3. Máte nějaké sourozence?

Mám jednoho vlastního bráchu, ten se jmenuje Petr. Potom mám  nevlastní sestru Katku a pak  mám ještě dva nevlastní bráchy, ale s nimi se nestýkám.

4. Kolik  máte dětí?

Mám zatím jenom dvě, ale i ty mi stačí. Starší  je Lucka, bude jí v červnu 14 let,  mladší je  Veronika a bylo jí  9 let.

5. Jaké předměty jste měl rád a jaké nesnášel?

Škoda, že přestávka není  předmět, ale já už jako malý kluk jsem měl rád český jazyk a hudební výchovu. Co jsem  upřímně nesnášel, to byla fyzika a tělocvik.

6. Co je podle vás na škole nejdůležitější?

Mělo by se říct, že vysvědčení, ale já si myslím, že na škole je nejdůležitější to, že se člověk naučí učit.

7. Jaké školy jste vystudoval?

Ježišmarja, těch bylo hrozně moc. Začal jsem malířskou školou a skončil jsem dálkovým studiem gymnázia.

8. Vzpomněl byste si na nějaký prohřešek ze školy?

Těch bylo! Já to vezmu od střední školy. Nevím, jestli to teďka ještě funguje, ale dříve byli takoví ti předsedové tříd a já jsem dělal na střední škole právě toho předsedu třídy. Jak jsem už říkal, nesnášel jsem fyziku a  my jsme navíc ještě  měli fyzikářku, která snad byla šílená. Jmenovala  se  Tichá.  Naneštěstí  jsme měli  fyziku v pondělí vždy dvě poslední hodiny za sebou a já  jsem třikrát po sobě celou třídu přemluvil, že odejdeme z učebny a že tam na tu fyziku prostě nebudeme. A tak se taky stalo. Ale potom jsem dostal trojku z chování. Co se týká základní školy, byl jsem pečlivý. Nebo si to alespoň myslím. Nemusel jsem se tolik učit, protože mi to šlo do hlavy samo, a potom, když jsem přestoupil na střední školu, byl to pro mě šok a já jsem z fyziky a němčiny v pololetí neprospěl. Na konci školního roku to ale dobře dopadlo.

9. Souhlasíte s tělesnými tresty na školách?

Nesouhlasím. Já si myslím, že trestat se dá i jinými způsoby než tělesnými.

10.  Jaký je váš názor na učitele?

Já raději učitele nehodnotím. Z jednoho prostého důvodu, protože každý učitel je svým způsobem jiný a každý je jiná osobnost.

11.  Kdybyste musel zpátky do školy, vybral byste si roli žáka nebo učitele?

Já bych si vybral roli žáka, ale už bych postupoval jinak.

12. Co byste dělal, kdybyste neměl ani korunu?

Tak bych asi nedělal nic a raději bych spal.

13. Co děláte, když vaše děti přijdou domů ze školy a nadávají na učitele?

Tak nadávám s nimi.

14. Čeho si na lidech nejvíce ceníte?

Asi neupřímnosti.

15. Čeho se v životě nejvíce bojíte?

Asi samoty, že bych nikoho neměl.

16. Umíte vařit?

Umím vařit dobrou krupicovou kaši.

17. Kdo je vaším vzorem?

Já nemám vzor.

18. Myslíte si, že máte v životě štěstí?

Štěstí mám určitě.

19. Míváte často špatnou náladu?

Někdy mívám špatnou náladu, ale  to kompenzuju zase dobrou náladou, takže musím říct, že jsem takový ten smíšek.

20. Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?

Uměl jsem hrát na piano, ale už asi neumím.

21. Jak jste se dostal ke své práci?

Konkurzem. Ale to už jsou čtyři roky.

22. Proč jste odešel z Áčka do Kolotoče?

Protože jsem dostal  tuto  nabídku.  A  další  věc,  která v tom byla, že Áčko sice byl zajímavý pořad, ale já už jsem měl pocit, že už bych tam neměl co dát.

23. Kdo a podle čeho  vybírá otázky a publikum?

Publikum je jasné. To jsou členové buďto podniku, který má zaplacenou reklamu, anebo jsou tam členové klubu Planeta Nova, a ti se přihlašují. A co se týká otázek, ty vybírá dramaturg pořadu Václav Čapek z různých encyklopedií.                                

24. Nemáte chuť říci písmenko, když to účinkující nevědí ?

Mám a velkou, ale záleží na tom, jestli je ten člověk sympatický nebo ne.

25. Schvalujete v Kolotoči bankrot ?

Neschvaluji a je mi vždycky líto, že ty lidi o to přijdou.                                                           

26. Chystáte nějakou změnu ?                                                                                    

No, co se týká Kolotoče, změny jsme už několikrát probírali. Jedna změna bude teď v lednu, ale to se netýká ani tak moderátorství. Jinak Kolotoč, jestli se ale ještě bude dál vysílat, se bude inovovat úplně celý. Ale to je otázka času.

27. Na jak dlouho bývá Kolotoč předtáčen ?                                                       

To je  různé, protože se stávají situace, kdy je Kolotoč předtočený třeba jenom na tři dny a na druhou stranu je třeba situace jako  teď, kdy je předtočen celý  prosinec i leden, protože mám hodně práce. Budu  připravovat další desku, tak potřebuju mít klid.

28. Díváte se na sebe v televizi ?                                                                           

Ne, ne, ne, já se nesnáším, ale je pravda, že když ráno vstávám, je pro mě televize kulisou. A teď shodou okolností vím, že po Snídani běží hned Kolotoč. Tak se vždycky dívám na Snídani, ale jakmile Kolotoč začne a  jakmile přijdu z koupelny a vidím, že tam je Musil, tak to vypínám.

29. Co sledujete v televizi nejčastěji ?                                                             

Když už mám čas a dívám se na televizi, sleduju publicistické pořady a mám strašně rád dobré hudební pořady.                                                                                                                       

30. Jaké jsou vaše koníčky ?                                                                                          

Mým největším koníčkem je muzika. Tu mám rád už od mala a druhým koníčkem je divadlo. 

31. Myslíte na to, že se na vás dívají miliony lidí ?                                       

Ne, nemyslím na to. Na to nejde myslet. To by člověk vůbec nic neudělal.                                

32. Stal se vám někdy nějaký trapas ?                                                                  

Já si myslím, že trapasů se mi stala strašná spousta. Pamatuju si na jeden, který byl v Áčku. Tam jsem zpovídal jednoho kaskadéra a ten říkal, že ho strašně vzrušuje skákat do hořících domů nebo z auta, které se má vybourat a podobně. A stále říkal, že ho to strašně vzrušuje, a já jak jsem ho tam zaujatě poslouchal, zamyslel jsem se a říkám: "No, Roberte, a co vás všechno ještě vzrušuje?" V tu chvíli to všichni pochopili spíš po té dospělé stránce a  mysleli, že já mám na mysli ženy, dívky a podobně. To já ale neměl. Chvilku všechno ztichlo a pak se začali všichni strašně smát, včetně kameramanů a pana režiséra, a já nakonec teda taky.

33. Kdo dává peníze na ceny ?                                                                              

To nevím, všechno řídí obchodní oddělení.                                                           

34. Podle čeho určujete, jakou částku nabídnete ?                                        

To neurčuju já, to určuje vždy produkce. Na každý pořad  dostanu nějaký obnos a ten  začnu vytahovat. Je pravda, že někdy, když vytáhnu 3000 Kč a ten člověk řekne stačí,  tak  nejsem povinen mu přidávat, i když mám.

35.  Co byste ve svém životě změnil nebo snad vymazal?

Vůbec nic, já nejsem člověk, který se ohlíží zpátky.

                                                                                              Děkujeme za rozhovor

 

 

 

 

BLESKÁÈ (naše interview)

 Našemu ŠKROBu se dostalo vrcholného ocenění. Byli jsme zařazeni mezi  šest (!!!) nejlepších školních časopisů základních škol z celé České republiky a 30. dubna 1998 jsme měli možnost se setkat s ministrem školství panem Janem SOKOLEM v budově Ministerstva školství. Podrobné informace najdete na straně ..., ale již nyní si můžete přečíst rozhovor, který ministr poskytl jen a jen našemu časopisu.

1) Jak jste se ke své práci dostal?

Chcete asi příběh. To bylo dost jednoduché. 30. prosince, nebo 29.prosince večer jsme seděli s manželkou v kuchyni a zazvonil telefon. Tam se ozvalo: "Zde Tošovský. Pane kolego, byl byste ochoten vzít funkci ministra školství?" A pode mnou se zatřepaly kolena a řekl jsem: "Ano, děkuji vám." A položil jsem sluchátko. Tak jsem se stal ministrem.

2) Jaký jste byl ve škole žák?

No, já jsem byl spíš vzorný žák a ve škole jsem se dobře učil.

3) Měl jste někdy sníženou známku  z chování?

Ne, to jsem neměl.

4)Jaký předmět vás ve škole bavil a jaký nebavil?

Tak to záleželo na učiteli. Bavil mě vždycky přírodopis, fyzika, matika a i jazyky mě dost bavily.

5) Kam jste chodil do školy a co jste vystudoval?

Chodil jsem do Základní školy v Břevnově,pak jsem chodil dva roky na  Arcibiskupské gymnázium v Dejvicích, pak když ho zrušili, tak jsem chodil zase na devítiletku,no a pak mě ze školy "vylili", takže jsem se vyučil. Chodil jsem do učňovské školy. Maturitu jsem dělal dálkově  na Pohořelci  a pak jsem studoval dálkově matematiku a po r. 1989 jsem dodělal filozofii, antropologii.

6)Jak často navštěvujete školy?

No, tak dvakrát, třikrát do týdne jsem v nějaké škole.

7)Proč jste se rozhodl přijmout funkci ministra školství?

No, poněvadž mně o to řekli a poněvadž jsem si myslel, že bych to mohl zvládnout, že o tom něco vím.

8) Jak by podle vás měl vypadat správný učitel?

Nezáleží na tom jak vypadá, ale co dělá! Především si myslím, že by se neměl mračit. Jenom výjimečně.

9)Řekl byste nám něco o působení v disentu?

No, víš, já jsem toho tak moc nenapůsobil. Já jsem tehdy pracoval v nějakém  výzkumném ústavu - počítačovém - a vlastně jsme se scházeli jednou týdně a vždycky jsme měli přednášky, četli jsme nějakou literaturu a také jsme něco psali .

10)Jaké máte zkušenosti s komunistickým režimem?

Patnáct let jsem dělal řemeslo a byl jsem tomu rád. To byla velmi užitečná zkušenost.

11)Chcete dál usilovat po volbách o funkci ministra školství?

No, to záleží na tom, jak ty volby dopadnou. Ale kdyby dopadly z mého hlediska dobře, tak ano.

Děkujeme za rozhovor.

 

 

 

 

BLESKÁÈ (naše interview)

   Dne 7. dubna letošního roku jsme uskutečnili redakční výpravu do naší nejznámější ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. Čekal nás tam nabitý program. Nejdříve nás přijala paní ředitelka RNDr. Dana Holečková  a poskytla nám velice zajímavý rozhovor:

 

1) Jak se jmenujete a kde jste se narodila?

Dana Holečková. Narodila jsem se ve Slaném a je mi čtyřicet let.

2.) Čím jste chtěla být jako malá?  Napadlo vás, že skončíte u zvířat?

Mé první slovo bylo údajně leopard. Od malička jsem strašně inklinovala ke zvířatům a vždycky jsem si přála,  když už ne tygra,  tak alespoň psa.

3.) Byla jste dobrou žákyní?

Ano, já jsem měla skoro vždycky vyznamenání.

4.) Co vás ve škole bavilo a co ne ?

Nadevše mě bavil přírodopis. Mě svým způsobem bavilo všechno, když jsme měli dobrého učitele. Ale nebavil mě tělocvik.

5.) Zlobila jste ?

Ne. Ale jednou v deváté třídě, to jsem se skoro styděla, pouštěla jsem šipky z poslední lavice. A takový hodný pan učitel to byl.

6.) Jak jste se ke své práci dostala ?

Nejdříve jsem dělala v kině, pak jsem dělala v televizi,  pak  se  vyskytlo  místo  v Domě dětí  a mládeže  v Bohnicích. Tam jsem nastoupila asi na rok za kolegu, který šel na vojnu. Můj kolega Jiří Moravec přišel s tím, že v ZOO je nový ředitel  a že shání zoology. Pan ředitel  řekl, že bych mohla nastoupit jako ošetřovatelka u žiraf.

7.)Jaké zvíře je vám nejsympatičtější a proč?

Gepard, protože je nejrychlejší na světě.

8.) Jakou rozlohu má ZOO?

Naše ZOO má rozlohu asi 63 ha.

9.) Kolik máte v ZOO zvířat a kolik lidí se o ně stará ?

V zahradě  je 2000 zvířat a stará se o ně asi 130 zaměstnanců, z toho zhruba polovina  jsou ošetřovatelé.

10.) Kolik  návštěvníků  vás za rok navštíví ?

V loni nás navštívilo 464 tisíc návštěvníků.

11.) S jakými zvířaty jsou největší potíže ?

Největší starosti nám dělá samec slona, protože dospívá a máme obavu, aby ho nechytlo sloní šílenství zvané mush. Potom je schopen vše okolo sebe rozmlátit, včetně betonu. Byl by schopen i zabít svého ošetřovatele. Musíme pro něj proto rychle dokončit vlastní výběh. A další?  Pak už vlastně žádné potíže nemáme.

12.) Uteklo vám někdy nějaké zvíře ?

Mnoho zvířat nám uteklo. Ale když přeskočí příkop, tak je hned chytneme.

13.) Je krmení dravých zvířat obtížné ?

Není.

14.) Stalo se vám někdy, že zvíře napadlo ošetřovatele nebo návštěvníka ?

Stalo se nám to , ale  pouze z lidské chyby,  samo o sobě zvíře nemá důvod napadat.

15.) Jak často vám zvířata umírají ?

Normálně umírají stářím, prostě přirozenou smrtí.

16.) Jak často zvířata krmíte ?

Jak která , v podstatě každý den, ale v případě krokodýla jednou týdně a někdy i míň.

17.) Kolik prožerou zvířata denně peněz ?

Za den 22 000,- Kč a za rok asi tak 8 000 000,- Kč.

18.) Kolik náklaďáků s krmením potřebujete denně ?

My máme zaměstnané tzv. navažeče a každý z nich rozveze denně dvě až tři auta.

19.)Které zvíře  je nejvíce exotické a které vzácné ?

Nejexotičtější je bílý nosorožec. Velmi vzácní jsou holubi korunáči  a holubi mikovarští. Jsou  to nejvzácnější  ptáci , které máme.

20.) Jaká zvířata jsou zvláštní co do rozměrů?

Nejmenší je asi šípová žába, která má délku asi 2 cm, největší je určitě slon, který je zároveň nejtěžší, nejlehčí jsou rybičky a zmíněné šípové žáby.

21.) Jaké zvíře je nejjedovatější?

My moc jedovatých zvířat nemáme. Jedovaté hady nemáme žádné, protože na to nemáme prostředky. Ale velmi jedovaté jsou šípové žáby.

22) Kdo a kdy založil ZOO?

ZOO založila skupina nadšenců kolem profesora Hrubého v roce 1948.

23) Čím návštěvníci zvířatům nejvíce ubližují?

Když je krmí. Jinak jim ublížit nemohou.

24) Není vám líto, že zvířata jsou v kleci?

Líto mi to není. Já pozoruji, že ta zvířata jsou opravdu šťastná.

25) Která zvířata jsou nejvíce oblíbená u návštěvníků?

Já bych řekla, že jsou nejvíce oblíbené šelmy, opice a sloni.

26) Jak vybíráte zvířatům jména?

Jména vybírají většinou ošetřovatelé. Jména mají skoro všichni savci, kromě netopýrů, zkrátka všechna zvířata, u nichž se dají rozlišit jedinci. Výjimečně jsou pojmenováváni někteří ptáci.

27) Myslíte si, že je lepší pracovat s dětmi, nebo se zvířaty?

Já myslím, že s dětmi se nepracuje špatně. Já jsem s dětmi pracovala. S dětmi se domluvit dá, protože dítě, když není definitivně zkažené, je v podstatě tvárným materiálem, kdežto těm zvířatům můžete říkat, co chcete, ale ona si stejně dělají, co chtějí. Berte to tak, že v práci se zvířaty musí člověk zvíře přechytračit.

                                                                                                                      Děkujeme za rozhovor.